Canisterapie

Canisterapií se rozumí pozitivní, až léčebný kontakt psa  a člověka.

Pes už jen svou přítomností dokáže vyvolat dobrou náladu, všude tam, kde je jí nedostatek. A o tom, že úsměv léčí, není pochyb.

Canisterapie je jednou ze složek animotrapie,  využívání  pozitivního působení psa  na člověka. Canisterapie přispívá k rozvoji jemné a hrubé motoriky, podněcuje verbální i neverbální  komunikaci , rozvoj orientace v prostoru i čase, nácvik koncentrace, rozvíjí sociální cítění , poznávání a citovou složku.

Působí také v rovině motoriky s atributem rehabilitační práce, v polohování  a v relaxaci. Na druhé straně, ale tam, kde je to potřeba, psi podněcují ke hře a pohybu. Canisterapii  lze použít u lidí  s různým postižením, (telesné  postižení, mentální postižení), ale zároveň i u zdravých jedinců(starých lidí, dětí).

Canisterapii dělíme do čtyř základních skupin:

AAA – tzv.společenskou činnost, kdy je pes využíván k pozvednutí kvality života klientů (např. návštěvy v domově důchodců).

AAT – tzv. terapeutická činnost se záměrem podílet se na léčbě určitého postižení

AAE – tzv. vzdělávání  za pomoci psů, kde pedagogové využívají pozitivního vlivu psů na žáky se specifickými potřebami, jako součást zážitkové výuky

AACR – krizová intervence za pomoci psů, při které zkušení  a kvalifikovaní canisterapeuté pomáhají odbourávat stres u obětí katastrof.

AAA - Pravomoce  canisasistenta – proškoleného laika.

Canisasistent, je-li proškoleným laikem  může samostatně provozovat společenskou činnost tzv. AAA ,   aktivita za pomoci psa v prostředích, kde se dokáže snadno dorozumět s klienty a kde mají klienti normální, předvídatelné chování.

Shrnuto, pokud jdete do prostředí, kde se s klienty domluvíte, stačí, aby nad  Vámi měl dozor personál, který nemusí spolupracovat s Vámi.

Jako canisasistent nemáte právo jakkoli manipulovat s klientem, neznáte jeho osobní údaje, diagnózu či anamnézu, nad míru nezbytně nutnou pro komunikaci. Psa k němu můžete přivést  a  nechat klienta, aby si s pejskem pohrál nebo ho hladil. Prostředí, kde můžete takto pracovat není mnoho, ale jako příklad uveďme domov důchodců. Samostatně se také můžete věnovat osvětové přednáškové činnosti např. ve školách.

Ve všech ostatních případech, je canisasistent – dobrovolník skutečně „asistentem se psem“ a spolupracuje s osobou pečující o klienta.

Touto osobou je obvykle:

1. Některý člen  personálu  zařízení  (pečovatelka, sestřička, vychovatelka)- AAA
2. Fyzioterapeut, pedagog, psycholog nebo jiný odborník v případě AAT – neboli terapie se  psem

V tomto složení týmu, si vy hlídáte psa a osoba pečující o klienta, pracuje s klientem.

Pes vhodný pro canisterapii musí mít:

• Výborný zdravotní stav
• Vhodný věk – minimálně 6 měsíců, horní věkovou hranici omezuje pouze zdravotní stav psa
• Sebejisté, vyrovnané a klidné chování k lidem
• Dobrou poslušnost a souhru se svým psovodem
• Schopnost pro terapii – např. ochota nechat se objímat
• Přátelskou a vstřícnou povahu